Náhradní plnění

Naše partnerská organizace Pevnost – České centrum znakového jazyka, z.ú. zajišťuje a zprostředkovává kurzy českého znakového jazyka na základě Vašich požadavků. Zaměstnáváme více než 50% osob se zdravotním postižením. Jejím prostřednictvím jsme připraveni Vám poskytnout náhradní plnění!

Co je to NÁHRADNÍ PLNĚNÍ

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. § 81, ukládá všem zaměstnavatelům (včetně státních institucí) s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Povinný podíl OZP na celkovém počtu zaměstnanců je stanoven na 4%. Za nesplnění této povinnosti je zaměstnavatel povinen odvést do státního rozpočtu za každou OZP, kterou by měl zaměstnávat a nezaměstnává, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy. Povinnost zaměstnávat OZP lze nahradit tzv. NÁHRADNÍM PLNĚNÍM, tzn. odebráním výrobků nebo služeb od firmy, která zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců

Způsob výpočtu náhradního plnění

Při výpočtu náhradního plnění se celkový objem plateb bez DPH za výrobky či služby odebrané ve sledovaném roce od organizace, která zaměstnává více, jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku vyhlášené MPSV.

Citace: Práva a povinnosti zaměstnavatelů podle §§ 79 až 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce:

informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé jsou povinni

rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla osoba uznána osobou se zdravotním postižením,
vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.

Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (§ 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Povinnost zaměstnavatelé plní:

zaměstnáváním v pracovním poměru,
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům. Odebírat výrobky nebo služby je možné i od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.
Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.
Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny

v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

V případě, že zaměstnavatel provozuje svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.